Přežila gulag

Přežila gulag

V den 18. 04. 2018 měla 9. a 8. třída tu čest být přítomna na přednášce paní Věry Sosnarové o zvěrstvech ruského gulagu, ve kterém strávila se svojí sestrou a matkou skoro 20 let. Přednáška se uskutečnila v obecní knihovně a zúčastnit se jí mohla i veřejnost. Paní Sosnarová nám vyprávěla, jak vyrůstala blízkosti Brna, kde už od raného dětství zažívala hlad a bídu. Její matka byla ruského původu a v době druhé světové války odplula s československými vojáky do Československa, i přes její snahu zbavit se ruského přízvuku a získat československé občanství však byla ona i její dcery po příjezdu Rusů do Československa odvezena k výslechu a nařčena z vlastizrady. Odvezli je vlakem společně s několika tisíci dalších lidí na Sibiř. Tam byli nuceni pracovat za drsných podmínek hladu a zimy a hrozného zacházení dozorců. Není tedy divu, že se maminka paní Věry zbláznila a pokusila se své dcerky zabít, ty jí ale utekly a ona byla zastřelena. Následně potom se o dívky starala jedna z polských žen, které s nimi žily v jednom z domů. Když byli povoláni k pohřbívání mrtvých a malá Věrka odmítla pohřbít chlapce, který stále byl při vědomí, dozorci ji zbili a ona málem přišla o paži. V hrozných bolestech musela pracovat dál a za trest si vytrpět deset dní v jámě, kde se nemohla pohnout a nedostávala pomalu najíst. Při vyprávění jejího příběhu, i když se snažila, se paní Sosnarová rozplakala a i nám ostatní nechybělo málo. Když slyšíte skutečný příběh od toho, kdo ho prožil a při vyprávění prožívá znova všechno to, čeho jsou lidé schopni, uvědomujete si, jak byste si měli vážit svých rodičů a profesorů a lidí ve vašem životě, ale hlavně a té lásky, která se vám od nich dostává. Paní Sosnarová prožila ještě dalších deset let než se jí a její sestře podařilo gulag opustit. Mohla tak učinit již dříve pod podmínkou, že přijme ruské občanství a zůstane v Rusku. Ona odmítla s rozhodnutím, že se své země nevzdá. Když byly konečně propuštěny, několikrát museli podepsat a slíbit, že nikde neprohlásí, že byly v gulagu. Poté co se dostala zpátky do své rodné země a založila tam rodinu, neporušila slib a neřekla o gulagu ani své rodině. Její manžel zemřel s vědomím, že pracovala v Rusku a její syni se pravdu dozvěděli teprve před pár lety. Paní Sosnarová brzy oslaví 87 let a stále jezdí po republice a přednáší. Napsala o svém příběhu i knihu s názvem Krvavé jahody.

Týna Khazalová