Memento

Memento

28.1. 2019 se deváťáci a osmáci naší školy a ZŠ Karolinka zúčastnili v sále ZUŠ Karolinka divadelního představení Memento, které vzniklo podle stejnojmenné knihy od Radka Johna. Představení probíhalo ve stylu divadla jednoho herce, který nás provázel příběhem mladého Michala Otavy. Ten se už jako mladý zapletl do špatné party a začal brát drogy, postupně se on a jeho přítelkyně Eva stávají závislými, až se dostanou i k tvrdým drogám, jako je pervitin. Eva přijde o dítě a oba budou několikrát ve vězení, kam se dostanou kvůli krádežím a jiným problémům, které je závislost nutí dělat. Skončí mnohokrát v nemocnici kvůli předávkování, kde se je snaží doktoři zbavit závislosti. Oba se ale propadají čím dál hlouběji a při Michalově pobytu ve vězení si Eva vezme život. Michal se pokouší o to samé a nakonec skončí v léčebně jako pacient, který bez cizí pomoci nedokáže udělat téměř nic, střídají se u něj záchvaty vzteku. Celý příběh byl popsán takříkajíc ,,bez obalu", aby co nejlépe odradil od braní drog. Sám Radek John při psaní knihy Memento strávil mnoho času pozorováním narkomanů, aby co nejpřesněji zachytil pravdu o tom, co s vámi drogy udělají. Z představení jsme si odnesli skutečně hodně a měli zbytek dne nad čím přemýšlet.

Co si o představení myslí samotní žáci?                 

                           

Celé vyprávění bylo velmi depresivní. Příběh je spíše pro silné žaludky.

 

Myslím si, že s více herci by to bylo zajímavější. (V. Valoušek, 9. tř.)

 

Ze začátku jsem měla tichý záchvat smíchu. Přišlo mi hrozně směšné, jak se tam ten chlap bavil sám se sebou. Poté jsem si ale uvědomila, že takový monolog je velice těžký. (N. Vrchovská, 9. tř.)

 

Muselo to být těžké pro rodiče, kteří měli své dítě rádi. Smrt jejich jediného syna pro ně musela být opravdu hrozná a určitě se hrozně snášela, jak psychicky, tak fyzicky. (M. Ježíková, 9. tř.)

 

Představení proběhlo v ZUŠ Karolinka a v sále bylo mimo jiné i napětí mezi ZŠ Hrozenkov a ZŠ Karolinka. (T. Orságová, 8. tř.)

 

Do života mi to moc nedalo, protože drogy neberu. Ale co už vím, že je nikdy brát nebudu. (J. Hájek, 8. tř.)

 

Tento příběh mě velice fascinoval, byl tam ale moment, který se mi moc nelíbil, díky mojí dobré fantazii jsem si vše představil. (M. Kovář, 9. tř.)

 

Nevěděl jsem, že člověk může kvůli drogám klesnout až tak nízko. (Š. Plánka, 9. tř.)

 

Jak tam šli vykrást lékárnu, to mi přišlo strašně nereálné. Policie je zatkla až asi za měsíc, i když všude byla jejich krev a otisky prstů. (J. Pekař, 9. tř.)

 

Dalo mi to to, že drogy jsou smrt. (A. Larmer, 9. tř.)

 

Drogová závislost se vyskytuje stále u mladších a mladších lidí. Ale proč? Dál mě napadá, proč nedokážeme závislost vyléčit? Na co je člověk posílán do léčebny, když potom stejně pokračuje? Sama si odpovědět nedokážu....jen mě to ujistilo v tom, že si s drogami nikdy nezačnu. (A. Tomášková, 9. tř.)

 

Na začátku příběhu byla obyčejná láhev s Coca-Colou, ve které byla nasypána droga. (T. Orságová, 9. tř.)